SIRIRI oslovila několik známých osobností, abychom je seznámili s tím, co dělá. Všichni tito oslovení byli prací organizace zaujati a vyjádřili SIRIRI svou podporu napsáním krátkého odstavce textu. Slova podpory si můžete přečíst níže.

Aurelio Gazzera
italský misionář ve Středoafrické republice, karmelitán

Mám ke spolupráci mnoho důvodů. Je to schopnost porozumět kontextu, který pramení z hlubší znalosti místního prostředí. Schopnost rozpoznat, kdy je třeba zasáhnout. Taktnost. Přesnost. Rozsah oblastí, kterým se SIRIRI věnuje… Lidé ze SIRIRI dokážou reagovat na místní potřeby a odměnou nám všem je pak největší bohatství této středoafrické země a zároveň ta nejcennější věc na světě – úsměv.

Tomáš Sedláček
Ekonom

Pomoc obyvatelům nejméně rozvinutých zemí je odpovědností bohatších států. Dvacet let po revoluci je třeba si uvědomit, že Česká republika mezi bohatou část planety patří. Jsem rád za všechny, kdo si to uvědomili. Jsem rád za organizace, které se snaží co nejefektivněji přispět k rozvoji chudých zemí. SIRIRI, která pracuje ve Středoafrické republice, k takovým organizacím rozhodně patří.
Líbí se mi, že spolupracuje s partnerskou organizací na místě a dokáže tedy odpovídat na skutečné potřeby. Není jako superhrdina, který se snese z nebes, vyřeší jeden problém a zase zmizí. Hrdinství SIRIRI spočívá ve vytrvalosti a dlouhodobém, promyšleném přístupu. Držím vám palce a máte můj respekt a moji podporu.

Pavel Fischer
Pavel Fischer, člen správní rady, působil v diplomacii 2003-2013, dnes ředitel ústavu STEM
SIRIRI jsem poznal v době, kdy jsem působil jako velvyslanec ve Francii. Spolu s organizátory sběru brýlí jsme přemýšleli, jak rychle dostat bedny sebraných a vyčištěných brejliček k novým uživatelům. Francie, země s tradičně silnou vazbou ke Středoafrické republice, se nabízela jako vhodné zázemí k takovému kroku.
Časem se ukázalo, že to nemusí být zas až tak snadné. Ale zaznamenal jsem, že naši partneři pohlíželi na Českou republiku jako na zemi, jejímž občanům není lhostejné, co se děje na jiných kontinentech. Nadšení, s nímž děti v českých školách pomáhaly s projektem, se stalo nakažlivé. A nakonec jsem zažil, že SIRIRI staví mosty i mezi lidmi, kteří by se jinak nikdy v Evropě nepotkali.
Mám radost, že dnes SIRIRI pracuje na slabikáři pro nejmenší školáky a že mohu být u toho. Jakožto člen Správní rady mohu z první ruky poznávat, jak málo stačí, aby se děly věci, které dávají smysl. A tak metody Jana Amose Komenského hrají doslova všemi barvami. Vždyť ve Středoafrické republice je svět plný barev.      
Jan Sokol
Filosof, signatář Charty 77

Účinný zájem o chudé – politicky korektně řečeno „rozvojové“ – země je nesmírně důležitá součást občanské dospěĺosti naší doby. Vyjadřuje totiž uznání té „globální“ vzájemné závislosti, která tuto dobu charakterizuje, významně se podílí na našem bohatství a zároveň skrývá zatím spíš přehlížená rizika. Pro „cílové“ země – zejména v Africe – přináší přímou, i když drobnou pomoc. Ještě významnější je i pro ně sám zájem, lidská účast, která jde napříč „zájmům“ ekonomickým. Ze všeho nejdůležitější je ovšem zkušenost lidské bídy: teprve na jejím pozadí můžeme my, rozmazlení Evropané vyrůstat z infantilního soustředění na sebe samy, přiměřeněji hodnotit naše vlastní „problémy“ a orientovat se v té podivuhodné a jedinečné době, v níž žijeme.

Dospělost přece neznamená jen prosazování vlastních svobod a nároků, ale začíná teprve tam, kde se člověk začne hlásit i ke své odpovědnosti. Oficiální „rozvojová pomoc“, kterou bohaté státy tak opatrně poskytují těm chudším a chudým, by neměla velký význam, kdyby ji nedoprovázel tento lidský zájem poznávat a pomáhat. To není jen nějaká chmurná starost a povinnost, nýbrž také velká příležitost pro každého, kdo se do takové činnosti pustí. Jak už kdysi napsal A. Gide, „štěstí nepochází ze svobody, ale z přijetí úkolu“.

Tomáš Halík
profesor UK, prezident České Křesťanské akademie a rektor kostela Nejsvětějšího Salvátora

Rád bych těmito řádky podpořil vzácnou snahu neziskové organizace SIRIRI, o.p.s připomínat nám, kteří nehladovíme, naši spoluodpovědnost za lidi, kteří bez naší solidarity zemřou. Organizátory této akce osobně znám a mám k jejich záslužné práci důvěru. Pomáhají dělat svět více lidským místem a pomáhají nám, abychom se třeba neskromnějším příspěvkem na tomto dobru podíleli.

Václav Malý
Biskup

Na naší planetě se bohužel nachází ještě mnoho přezíraných území . Jedním ze států, o němž skoro nic nevíme, je Středoafrická republika, bývalá francouzská kolonie. Patří k nejchudším zemím na světě. Polovina obyvatel je negramotná. Zdravotní péče zdaleka neodpovídá akutním potřebám. Těší mě, že se mezi námi najdou lidé, jimž není lhostejný úděl tamních obyvatel. Založili neziskovou organizaci SIRIRI, která už několik let podporuje tamní školství, zdravotnictví a zemědělství. Tito nezištní dobrovolníci  pomohli např. vybudovat centrum pro sirotky a přispívají na jeho provoz. Financují provoz ambulance a studia dvou mladých mediků. Pomoc je cílená a žádný finanční obnos nepřijde nazmar ani se neztratí v kapsách nepoctivých jedinců. Už 40 let působí v této zapomenuté zemi misie bosých karmelitánů, která je spolehlivým partnerem našich dobrovolníků. Pokládám činnost i způsob pomoci SIRIRI za chvályhodnou iniciativu, která si zaslouží nejen větší pozornost, ale především morální i materiální podporu. Je nepatetickou solidaritou s nejpotřebnějšími, která činí náš svět lidštějším.